Pečovatelská služba města Svitavy

Hlavní informace

Město Svitavy se rozkládá na samotné hranici Moravy a Východních Čech na rozloze 3 133 ha, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny, v nadmořské výšce 435 m n.m. Dnes zde žije 17 500 obyvatel, jejichž průměrný věk je 39 let.

Město vzniklo v místě středověkých kupeckých stezek, při brodu přes říčku Svitavu, kde bylo v polovině 12. století založeno malé sídlo při kostele sv. Jiljí. Opevněný kostel obtékaly vody řeky a potoků a není divu, že noví osadníci na sebe nenechali dlouho čekat. O místo se zajímal olomoucký biskup a v roce 1256 se v jeho listině poprvé objevilo pojmenování města – Svitavy. Svitavy se staly od 16. století městem tkalců a soukeníků. Do kroniky se toto období zapsalo zlatým písmem. Město postavilo radnici, opravilo hradby a své náměstí si měšťané postavili z kamene. V 18. století rozvoj města zastavily války o rakouské dědictví a hlavně obrovský požár v roce 1781, po němž se takřka celá zástavba ocitla v troskách. Železnice v polovině 19. století přivedla do města průmysl, zvláště textilní, který Svitavám vtiskl lichotivou přezdívku „západomoravský Manchester“. Honosné rezidence velkotovárníků, vystavěné v historizujících stylech koncem 19. století, doplnily industriální ráz města. Až do roku 1945 zaznívala na náměstí a svitavských ulicích němčina jako jazyk původních obyvatel.

Historie Svitav se odráží v mnoha památkách. Náměstí, zrekonstruované v letech 1993 – 1994, je pýchou města a učebnicí architektury. Duchovní obzor rozšiřovaly církevní chrámy – barokní přestavby zakryly původní románskou či gotickou podobu, ale kostely Navštívení P. Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století.

Dějiny jsou tvořeny příběhy lidí. K nejznámějším rodákům patří rozporuplný Oskar Schindler, významnou stopu zde zanechali mecenáši města V. O. Ottendorfer a J. Budig. Obětí nacistického běsnění se stal prof. Viktor Felber, rektor ČVUT. Mezi významné rodáky patří i řada umělců mnoha oborů lidské činnosti.

Současné Svitavy žijí moderním životem. Byly vybudovány nové inženýrské sítě a bytové i rodinné domy. Město se pečlivě stará o zeleň a pořádek ve městě. Obyvatelé mohou využívat multifunkční, kulturní a vzdělávací centrum Fabrika, ležící v bezprostřední blízkosti náměstí. Budova byla přestavěna z chátrající textilní továrny za podpory evropských fondů. Odehrávají se zde společenské a kulturní akce a výstavy. Návštěvníci Fabriky mohou využít městskou knihovnu, divadelní sál, kavárnu i restauraci. Sídlí zde i různé organizace a sdružení. K vyhledávaným společenským akcím města patří přehlídka filmů Projekt 100 a každý sudý rok se na jaře koná velká přehlídka amatérských pěveckých sborů. Prezentují se zde pěvecké sbory nejen tuzemské, ale i zahraniční. Oblíbené jsou i Svitavské letní slavnosti, které vrcholí vždy první zářijovou neděli Poutí ke sv. Jiljí a tradičním českým jarmarkem. Děti (ale nejen ony) si oblíbily Masopust a Vánoce ve Svitavách, kdy se většina kulturních zařízení ve městě oblékne do vánočního hávu, v muzeu se pečou perníčky a děti i jejich rodiče se seznamují se starými vánočními tradicemi.

Turistům může město nabídnout prohlídku pěkně zrekonstruovaného náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice. Mohou také navštívit muzeum a galerii, kde zhlédnou ojedinělou výstavu praček a prací techniky či stálou výstavu ze života svitavského rodáka Oskara Schindlera, zachránce 1 200 lidských životů v době holocaustu za 2. světové války, která nese název „Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler – spravedlivý mezi národy“. Jeho pamětní deska se nachází v parku u Langerovy vily – dnešní radnice – naproti domu, ve kterém se v roce 1908 narodil. V září 2009 bylo v tomto parku otevřeno Informační centrum a kavárna Oskara Schindlera, které vzniklo za přispění evropských fondů rekonstrukcí staré stodoly patřící k Langerově vile. Dolní část náměstí zakončuje bývalá Ottendorferova knihovna, dnes zvaná Ottendorferův dům, honosná budova, postavená v americkém stylu v roce 1893 byla financována svitavským rodákem Valentinem Oswaldem Ottendorferem žijícím v USA. V roce 2008 zde byl slavnostně zahájen provoz Muzea esperanta, které zabírá přízemí této krásné historické budovy.